Czech Fiction

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

Při diplomatických jednáních ve slezské Vratislavi zmizí vyslanec českého krále. Na příkaz Přemysla Otakara II se proto do Polska vydává královský prokurátor Oldřich z Chlumu i v doprovodu své ženy Ludmila, velitele Diviše a panoše Oty. Protože jde o delikátní diplomatickou misi, Oldřich z Chlumu raději volí přestrojení. Jakmile však dorazí na místo, dojde k vraždě, která nejen že pátrání zkomplikuje, ale odvede jejich pozornost zdánlivě úplně jiným směrem.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu na Starém Městě pražském těžce raněného muže s ryšavými vlasy. Ještě než zemře, stihne Jiřímu Adamovi prozradit, že se chystá jakési spiknutí. Aby mohlo být jeho pátrání po vrazích úspěšné, rozhodne se Jiří Adam smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, jaké je jeho jméno a proč byl přítomen u všech událostí, které v poslední době otřásly Starým Městem. S pomocí svého služebníka bakaláře Petra a jeho ženy Rozárky pomalu začíná skládat střípky neuvěřitelného zločinu.

Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům krále Přemysla II. Otakara podaří obsadit slovenskou Nitru. Správy města se ujímá prokurátor Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly. Nitrou se šíří panika, neboť je právě tato brána považována za prokletou. Kdysi zde za podivných okolností zahynula žena, obviněná ze spojení s ďáblem. Stopy vyšetřovatele zavedou k chrámu svatého Jakuba, další pátrání je však přerušeno vraždou. Oldřich z Chlumu má tři dny na odhalení a usvědčení zločince.

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.

Klasický román anglické autorky o hledání pravého životního partnera je půvabným, pomalu plynoucím líčením života členů střední třídy v Anglii, jejich zájmů, zábav a citů. Román pro všechny, kdo si oblíbili hrdinky Jane Austenové obdařené inteligencí, vtipem a morální pevností. Tento půvabný skvost psala autorka na sklonku své literární dráhy a vložila do něj všechen svůj tvůrčí um i ohlédnutí za vlastním životem s otázkou, zda ji něco v životě neminulo. Spisovatelka se těší z každého slova, pečlivě je váží, místy jen naznačuje, aby nenarušila jemné předivo vyprávění o vztazích mezi rodiči a dětmi, mezi sestrami i mezi mužem a ženou.

Co je v životě nejdůležitější? Partnerství, mateřství, naše kořeny, které nemůžeme vyrvat, vazby, které nelze zpřetrhat? Lucie, mladá žena, které se drolí dosavadní život pod rukama, se vrací do rodných míst na pomezí Jeseníků a Rychlebských hor. Útočiště hledá ve starém domě obklopeném vzácnými jeřáby, kde žije její teta, člověk jí nejbližší. Přítomnost Lucie naruší křehkou rovnováhu života místních obyvatel, kteří pod vlivem jejího návratu začali přehodnocovat své dosavadní životy.

Poslední část volné trilogie o pobytu rodiny Durrellových na řeckém ostrově Korfu. Navazuje na knihy O mé rodině a jiné zvířeně a Ptáci, zvířata a moji příbuzní. Jak si oblažit duši? Jednou z cest jsou knížky Geralda Durrella, který prý začal psát proto, aby mohl zachraňovat zvířata. V poslední části volné trilogie o pobytu své rodiny na řeckém ostrově Korfu ve třicátých letech minulého století autor opět vypráví o své bezelstné lásce ke zvířatům, ale především o svém šťastném a sluncem prozářeném dětství.

Životní příběh talentovaného umělce, který – hnán touhou po slávě – uzavře smlouvu s ďáblem v podobě nacistů nastupujících v Německu k moci. Hendrik Höfgen je nadaný herec, který své bezmezné ctižádosti a bezbřehé ješitnosti obětuje své morální zásady, umělecké ambice i osobní život. Přesvědčení, že ve zvrácené totalitě může existovat nedotčený ostrov umění, se ukáže být iluzí, sebeklamem. Vystoupá sice na vrchol společenského žebříčku, ale je osamělý, vnitřně rozpolcený a vydaný napospas nacistické moci, s kterou se ochotně zapletl.

Druhý díl kroniky katů Mydlářů zachycuje události let 1610–1622. Syn pražského popravčího uvádí vzpomínky svého otce, z nichž k nejtíživějším patří stínání hlav českých pánů v roce 1621. Druhá kniha katovské kroniky zachycuje události let 1610–1622. "Katovská práce není lehká a ani léta člověku nepomůžou si na ni zvyknout. Z toho pak pramení jistý druh samoty, jež nejednou zatíží člověku duši," říká o své živnosti syn Jana Mydláře, pražského kata a magistra medicíny. Vzpomínky jeho otce oživují dávné události – útok na Prahu, bitvu na Bílé hoře i popravu na Staroměstském náměstí, kde ruka kata Mydláře sťala hlavy sedmadvaceti českých pánů.

Humoristický román ze středomořského ostrova Korfu, kde anglický přírodovědec strávil pět let se svou rodinou. Očima desetiletého hrdiny pozoruje autor zvyky různých živočichů, ale i příslušníků rodinného společenství. Pro budoucího zoologa s literárním talentem to bylo ideální splynutí. Díky jeho zálibě v čemkoli živém se všichni dostávají do zábavných, i když občas hororových scén. Příběh založený na typicky anglickém humoru, se vzrušujícím pohledem na středomořskou faunu a flóru. Dýchne na nás radost ze života na řeckém ostrově s typickým durrellovským humorem.

Prvotina slavného britského prozaika Kingsleyho Amise se okamžitě po svém uveřejnění v roce 1954 zařadila mezi nejoblíbenější a nejčtenější romány. Jen během prvních čtyř let se dočkala dvaceti vydání. Čtenáře od počátku až do dnešní doby baví neodolatelným vtipem a sžíravou ironií, s nimiž Amis zaznamenal, jak mladý James Dixon přišel o iluze ve zkostnatělém prostředí malé anglické univerzity v provinčním městě.

Nina Redmondová je devětadvacetiletá knihomolka s hustými dlouhými hnědými vlasy, bledou pihatou pletí a neustálým plachým ruměncem ve tváři a právě dostala padáka! Jako introvertka to má v současném hlučném světě těžké a nikdo nechápe, že má ráda něco tak zbytečného, jako jsou knihy a že sní o tom, že si otevře knihkupectví. Knihám totiž rozumí a je v nich vážně dobrá. Proto její přátele překvapí, že se doopravdy rozhodne jít za svým snem koupit si dodávku a přeměnit ji na pojízdné knihkupectví. Jenže ona žije v Birminghamu a dodávka, která vyhovuje jejím nárokům je ve Skotsku.

Příběh maďarského revolucionáře Sandorfa začíná v Terstu, kde tři maďarští vlastenci připravují povstání. Dojde však k jeho prozrazení, dva vůdcové zahynou, uprchnout se podaří jen Matyáši Sandorfovi. Po patnácti letech se objevuje jako doktor Antekirt a vydává se po stopě udavačů, které hodlá náležitě potrestat. Román je poctou dílu Hrabě Monte Christo Alexandra Dumase staršího, kterého Verne považoval za svůj vzor a svoji knihu mu i věnoval. Podobně jako hrabě z původního díla je i doktor Antekirt velmi bohatý, což mu slouží k dosažení pomsty.

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však možná jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

"Meč magistra medicíny" je prvním dílem série "Kronika katů Mydlářů". Příběh proslulého kata, magistra Jana Mydláře, tu vypráví jeho syn, který po něm toto řemeslo zdědil. Historický román se odehrává v rudolfínské Praze a z jeho hrůzostrašných, tajemných a krví obestřených historií vystupuje pohnutý životní příběh magistra medicíny a kata Jana Mydláře. Příběh vypráví syn proslulého kata, který zdědil jeho neblahé řemeslo. Být katem bylo ponižující, řemesla si nikdo nevážil, katům se nedostávalo pochopení, byli celoživotními psanci.

Sci-fi román, který navždy změnil podobu žánru Předloha kultovního filmu Stanleyho Kubricka Audioknižní operní opus, který posouvá hranice mluveného slova V měsíčním kráteru Tycho je nalezen záhadný objekt: černý monolit, který vysílá pravidelný elektromagnetický signál na jeden ze Saturnových měsíců. Vůbec poprvé je proto hluboko do Sluneční soustavy vypravena lidská posádka. Ještě než dosáhne cíle, objeví se podivné technické obtíže, které postupně narůstají do děsivých rozměrů. Kapitán lodi David Bowman musí čelit selhávajícímu lodnímu systému, jež mění vědeckou misi v boj o život.

Příběh Olgy Hepnarové, která jedním otočením volantu zabila osm lidí, poslední ženy odsouzené v Československu k trestu smrti. Bylo úterý 10. července roku 1973, krátce před druhou hodinou odpolední. Obyčejný všední den na pražské Letné. Pro jednu dvaadvacetiletou dívku však nebylo cesty zpátky. Nákladní auto, které řídila, prudce vybočilo z předpokládané dráhy, vřítilo se na chodník plný lidí, pak srovnalo kola a jízdou po chodníku těsně kolem stěny domů poráželo, přejíždělo a drtilo každého, kdo mu nestačil uhnout z cesty.

Štiavnický notář Matej Barbarič pátrá po dceři kastelána sitnianského hradu, která během noci záhadně zmizela. Jeho druhové Stein a Jaroš nejsou k mání, a tak se Barbarič pouští do svého prvního samostatného vyšetřování. Kde je krásné Veroně konec? Šlo o útěk, o únos či dokonce o vraždu? Notář čelí záhadě, která se vzpírá řešení. Navíc se píše rok 1599 a na hradě sídlí dobře vyzbrojená posádka. Vždyť Turek řinčí zbraněmi! Situaci komplikuje i přítomnost krásné šlechtičny a to, že hradní stěny ukrývají dalšího tajemného obyvatele.

Válečný román uchvacující další a další generace čtenářů. Velká válka zasáhla nejen Evropu, ale i Ameriku. Řada amerických dobrovolníků spěchala na evropská bojiště, mezi nimi i Ernest Hemingway. Své zážitky z italské fronty popsal v románu "Sbohem, armádo!" z roku 1929. Zachytil v něm příběh milostného vzplanutí amerického poručíka Frederika k anglické ošetřovatelce Catherine a současně rozpad dříve stabilních jistot. Více než samotný obraz války Hemingwaye zajímá osud konkrétního člověka, to, jak se mění v neznámých ohrožujících podmínkách a zda je schopen opravdové lásky.