Résultats de "Vlastimil Vondruška" dans Toutes les catégories

Třetí část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů začíná v době mládí Přemysla II. V té době jeho otec Václav I. realizuje svůj politický sen - ovládnout prostřednictvím sňatku prvorozeného syna Vladislava rakouské země. Jenže Vladislav umírá a Přemysl se stane následníkem trůnu. Aby Přemyslovci udrželi rakouské země, musí se mladý princ oženit s Markétou Babenberskou, starší o více než třicet let. V boji za dynastický zájem i své osobní štěstí se Přemysl II. stává nekorunovaným vládcem zemí na sever od Alp.

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

Řeholníci se nepříliš zodpovědně starají o pozapomenutý klášter s panstvím, hříšní poddaní se oddávají zábavě v šenku a neplatí daně. Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s rozsáhlým panstvím původně čítajícím desítky vesnic, dnes Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným a chátrajícím. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Každý má rád své pohodlí. Čas tu plyne klidně, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, která náhle po osmdesáti letech od žádosti schvaluje povýšení jedné z vesnic na město.

Kolik si proslulý kat Jan Mydlář naúčtoval za popravu 27 českých pánů? Jak probíhala poprava mečem či oběšením? Co směl mít odsouzenec v den smrti na sobě? Jak se pranýřováním trestaly menší přestupky a jaké byly nejběžnější způsoby mučení a mučící nástroje? Dnes nám může připadat zacházení se zločinci zbytečně kruté, bolestivé a nelidské, ale ve skutečnosti bylo přesně takové, jako sama doba. Kati, jejich biřici, ani městská rada s rychtářem nebyli sadisté, užívali pouze takové prostředky, které byly v jejich době dostupné a účelné.

Audiokniha je malým dárkem těm posluchačům, kteří si zamilovali příběhy královského prokurátora Oldřicha z Chlumu. Ani jedna z povídek se totiž nenachází v sérii Hříšní lidé Království českého. Oblíbený autor Vlastimil Vondruška ve čtyřech příbězích vypráví o méně známých etapách života správce hradu Bezděz .

Přes dvacet příběhů s detektivní zápletkou se odehrává v různých dobách od středověku až do 18. století. V poutavém vyprávění nás autor provede prostředím hradů a dvorských slavností, temných uliček měst a špinavých předměstí, prosperujících panství i zapadlých vesnic. Hlavními hrdiny příběhů s věrohodně vylíčenou atmosférou a živými dialogy jsou lidé rozmanitých cechů, stavů i řemesel. Od rytířů, vyrážejících na křížovou výpravu, pražské konšele, studenty až k vykonavatelkám nejstaršího řemesla.

Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd. Jen díky své odvaze, rytířskému umění a moudrosti se jim podaří záhadné klubko rozplést.

"Podivná svatba na Lichnici" z detektivního cyklu Hříšní lidé Království českého Při ústupu českého vojska z Bavorska se dostane v Mühldorfu zadní voj do obležení. V něm bojuje i Oldřich z Chlumu. Rytířům se podaří probojovat na svobodu, ale i když by měli slavit, jejich velitelé Smil z Lichtemburka a Vok z Rožmberka jsou nervózní. Záhy poté pozve Smil Oldřicha na svůj hrad Lichnice, kde se má konat svatba jeho druhorozeného syna. Když Oldřich na hrad dorazí, uvědomí si, že něco není v pořádku.

Při běžné úřední cestě královského písaře Jiřího Adama z Dobronína do Dvora Králové dojde ve městě k vraždě. I když se radnice snaží utajit její okolnosti, mezi lidmi se rychle šíří panika, protože okolnosti napovídají, že jde o zásah temných sil. A tak navzdory tomu, že to není jeho povinnost, začne Jiří Adam z Dobronína s pomocí bakaláře Petra vyšetřovat. Všechny ty mordy vypadají jako ďáblovo dílo, neboť jsou označené číslem šelmy 666. Situace je o to složitější, že se radnice snaží téhle okolnosti využít a strhnout na sebe moc ve městě.

Jak vypadala krajina 13. století? A kdo byli její obyvatelé? Kolika let se dožívali, na jaké nemoci trpěli? Jak spolu vycházeli čeští a němečtí kolonisté? Poznáme významné stavby na našem území a budeme sledovat počátky gotiky, zakládání měst a jejich rozkvět. Byli naši předci tak nároční na bydlení a odívání, jako jsme my? Co znamenaly chrámy pro tehdejší lidi a jaká byla jejich spiritualita? Jako úlohu přičítali vzdělání, jak se bavili a jak milovali? Na tyto i další otázky odpovídá historik Vlastimil Vondruška.

Co víme o 12. století? Třeba to, že se v Evropě začal pomocí destilace vyrábět alkohol, byla pravděpodobně sepsána Kosmova kronika česká, byly založeny řády Templářů a Premonstrátů, vznikl gotický sloh, byl vynalezen střelný prach a také proběhla první doložená chřipková epidemie. Jak se ale obecně žilo lidem ve 12. století? To popisuje první část cyklu Život ve staletích. I když dílo vychází z dostupných historických pramenů a odráží současný stav poznání, nejde o učebnici.

Čtyřdílná kronika vypráví o osudech severočeského podnikatelského rodu Heřmanů od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na sklonku 18. století. Životní peripetie členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky i učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav – hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími. V závěrečném dílu tetralogie se vrací Falknovská huť částečně zpět do vlastnictví rodu Heřmanů.

Dobrodružný detektivní příběh se odehrává v renesanční Praze. Román vznikl podle stejnojmenné divadelní hry oblíbeného autora Vlastimila Vondrušky. Hlavními hrdiny je zdánlivě nesourodá trojice – staroměstský rychtář Jan, katovka a zběhlý student teologie. Městský kat, který se až příliš rád dívá na dno číše s vínem, se stane uprostřed noci svědkem vraždy. Pachatelem je neznámý muž v klobouku s pérem, podivnější ale je totožnost oběti – tou je kupec Pelech, který měl být před několika dny pohřben. Ještě než se stačí rychtář vydat po první stopě, dojde k další vraždám a loupeži na radnici. Naštěstí je tu rychtářův bystrý synovec Petr.

Český rytíř Martin ze Stvolna se na útěku z avignonského vězení octne v potulné herecké tlupě. I zde je mu však v patách inkvizice, v čele se zarputilým Kondrádem z Wormsu, který ho sleduje až do sousední Itálie. Nakonec se Martinovi ze Stvolna přes nejrůznější peripetie podaří doputovat zpátky do Čech. Ještě než se stačí dostat na Pražský hrad, zaplete se do hospodské potyčky a rázem mu hrozí pronásledování nejen mocí církevní, ale i světskou. Nakonec se však přece dostává zpátky do služeb krále Karla IV., který na jeho někdejší zásluhy nezapomněl.

Kolem hradu Ostrý se šíří tiché zlo. V okolí přibývá vražd a ze šibenice zmizela těla trestanců Poblíž Benešova nad Ploučnicí v severních Čechách budují Vartemberkové pro panovníka hrad Ostrý. Od počátku stavbu provázejí potíže a proto Marek z Vartemberka požádá o pomoc svého švagra, královského prokurátora Oldřicha z Chlumu. Jenže dříve, než se může svých povinností ujmout, je v Benešově v noci zavražděn rychtář. Jeho žena přičítá vraždu čtveřici sourozenců, kteří byli obviněni z lupičství a večer předtím oběšeni v Děčíně.

Českého rytíře se složitou minulostí Martina ze Stvolna postaví Karel IV. do čela poselstva mířícího do Svaté země ke Kristovu hrobu. Doprovází ho jeho žena Johanka, která však po několikaletém věznění v klášteře zchřadla a její duševní rovnováha zůstává otřesena. Poselstvo putuje přes Horní Uhry až do Transylvánie, kde se však Martin s Johankou proti své vůli ocitají na útěku před spravedlostí. Zdánlivý klid naleznou ve Valašsku nedaleko hranic s Osmanskou říší.

Další příběhy Martina ze Stvolna, odehrávající se v polovině 14. století, zavedou českého rytíře a obchodníka s ostatky svatých opět za hranice Českého království. Když Karel IV. potvrdí jeho sňatek s bývalou manželkou třeboňského kata Johankou, Martin ze Stvolna se pro ni ihned nedočkavě rozjede do Německa, kde ji nemocnou zanechal v klášteře. S hrůzou však zjistí, že se Johanky zmocnil inkvizitor Konrád z Wormsu. Martin stojí před těžkou volbou – buď se vydat do rukou svého někdejšího přítele, nebo navždy ztratit svou lásku. Rozhodne se hrát o všechno, a proto se vrací do Francie.

Martin ze Stvolna opouští z pověření Karla IV. s malou výpravou České země. Jeho úkolem bude získávat v zahraničí pro katedrálu svatého Víta ostatky svatých. Ani na této cestě není ochuzen o ženskou společnost -⁠ doprovází jej Johanka, stále ještě zákonná manželka třeboňského kata. Nejprve putují do Německa, kde se Martin ze Stvolna setkává s dávným přítelem a později nepřítelem na život a na smrt, Konrádem z Wormsu. Potíže s inkvizicí však způsobí, že královský vyslanec musí brzy uprchnout do Itálie.

Zábavnou formou sledujeme proměnu společenského chování v ohledu na intimní činnosti (např. antikoncepce či spodní prádlo) od starověku až po novověk. V učebnicích historie i vědeckých dílech najdeme především údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic. Vlastimil Vondruška to napravuje a lehce stravitelným stylem přináší informace o různých pojetích péče o lidské tělo a o proměně společenského chování v ohledu na intimní činnosti od starověku až po baroko.

Zdánlivě obyčejná návštěva hradu Krašova se změní v noční můru. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu slíbil pomoci příbuzné, která se mu svěří s dávným prokletím hroznatovského rodu. Nejprve však jeho výpravu málem smete rozbouřená řeka a když pak uprostřed ledové vánice dorazí na Krašov, Oldřich z Chlumu na vlastní oči spatří, jak se kdosi uprostřed noci vrhne z oken hradu dolů do propasti. Obyvatelé hradu věří, že to byl přízrak zesnulé hradní paní Anny, královský prokurátor však hledá prozaičtější vysvětlení.