Résultats lu par "Jana Štvrtecká" dans Toutes les catégories

Kdesi v arménských horách najdeme starobylou kamennou vesničku Maran. S vnějším světem ji spojuje málo. Dožívá tu jen pár stařen a starců, kteří zde prožili celý život a jejich rody sem patří odnepaměti. Nechtějí proto sejít do nížiny a opustit hroby svým blízkých. Tiše tak vzdorují tlaku moderního světa v prostém řádu vymezeném přírodním a hospodářským cyklem v souladu s prastarými zvyklostmi a tradicemi. Poznáme maranské obyvatele a jejich často nelehké osudy.

Stává se vám, že vás někdy přepadnou doslova hrůzné myšlenky? "Co když uklouznu ve vaně a zraním se?" "Co když mi při koupání vyklouzne dítě z ruky?" Ba dokonce: "Co mi zabrání strčit kocoura do mrazáku?" Jsme špatní, nemožní, ba psychicky nemocní, když nám čas od času tohle vytane v mysli? Nikoli! Tyto nechtěné vtíravé myšlenky mají i zdraví a hodní lidé. Jestli vás takové nápady trápí, pak vám autoři – američtí psychologové, odborníci na zvládání úzkosti – pomohou odpoutat se od nich, překonat zahanbení, které s sebou nesou, a snížit vaši úzkost.

Trojice žen odmítne strávit zbytek života v "domově důchodců" a rozhodne se, že si chtějí ještě užít. Pronajmou si proto starý kamenný dům v Itálii. Strávit rok v Itálii, pít víno, cestovat a potkávat nové přátele. K tomu se rozhodne trojice žen, které odmítnou jen usedle dožít. Vyberou úspory a pronajmou si starý kamenný dům v Toskánsku. Jejich sousedkou je americká spisovatelka, která na venkově pracuje na biografii své blízké přítelkyně.

Švýcarská jungiánská psychoanalytička, profesorka a spisovatelka Verena Kast se v knize Otcové – dcery, matky – synové věnuje tématu rodičovského komplexu. Otcovský a mateřský komplex je reakcí dospělého člověka na vlastní prožívání vztahů s rodiči v dětství. Tyto komplexy pak pozitivně nebo negativně ovlivňují, popř. znesnadňují další psychický vývoj člověka směrem k jeho vlastní identitě. Mateřský komplex u muže a otcovský komplex u ženy také výrazně ovlivňují jejich budoucí partnerský život.

Posvátná prostitutka ztělesňuje jak sexuální, tak duchovní stránku ženy. Je symbolem fyzické rozkoše a duchovní extáze, zároveň však zůstává panenská. Její panenství nemá nic společného s fyzickým stavem – je vyjádřením jejího vnitřního postoje. Nespokojuje se s rolí pouhého odrazu muže, ať už jde o otce, bratra, milence, manžela nebo syna. Je vnitřně sjednocená sama se sebou, dělá to, co dělá, nikoli z touhy, aby se líbila, získala nad druhými moc nebo si vydobyla lásku.

Pozvánka do míst, kde autorka našla nový domov, přináší popisy toskánských městeček, zvyků, umění a všemožných vůní vycházející z místních receptů Vydala se do Itálie, kde spolu s přítelem zakoupili opuštěnou usedlost a našli v ní domov. Výročí dvou dekád strávených v Bramasole přivedlo autorku k dalším zápiskům o jejím sžívání se s toskánskou krajinou, historií, kuchyní a životním stylem. Co ji přimělo k navázání až překvapivě hlubokého vztahu s místní krajinou, jejími obyvateli a způsobem života?

Manželé Bohumil a Bohumila Novotní hledají v Podlesí, malé vesnici v pohraničí, záchranu svého manželství. Chtějí Ladovskou vesnici a dostanou tu Erbenovu. Z Prahy se stěhují se svým mentálně postiženým synem a netuší, co všechno tím spustí. Jedné noci se totiž vracejí do prázdné chalupy – Kluk zmizel. Podivné události vyvrcholí třetí den po chlapcově zmizení, kdy se před jejich chalupou shromáždí všichni vesničané ve slavnostních úborech. Je to hra ve folklorním duchu, nebo jim všem jde o život?

Ve svých stejnojmenných seminářích se Linda Jaroschová věnuje sedmi obrazům ženství. Její bratr Anselm je spojil s obrazy biblických žen a přidal k nim dalších sedm. Tyto biblické ženy představující vždy silnou stránku určitého archetypu mohou současným ženám pomoci odhalit svou podstatu a učí je, jak čerpat z vnitřního bohatství jejich vlastní ženskosti. Mohou být umělecké, moudré, milující, mateřské, smějící se, bojující, královské nebo divoké. Archetypy jim ukazují, jak být sama sebou, a přesto se nezpronevěřit tomu, v co bytostně věří.

Krátce před rozbřeskem se pasažéři vyhlídkového letu balónem nad národním parkem na skotsko-anglické hranici stanou svědky vraždy mladé dívky. Necelou hodinu poté vrah balon v divočině dostihne a sestřelí. Katastrofu přežije jediný člen posádky - zraněná žena. Spatřila vrahovu tvář - ale on také spatřil ji. A je odhodlán udělat vše pro to, aby ji umlčel. Žena prchá neosídlenou krajinou, osamělá a vyděšená, a snaží se co nejdříve dostat do bezpečí.

Posvátná prostitutka ztělesňuje jak sexuální, tak duchovní stránku ženy. Je symbolem fyzické rozkoše a duchovní extáze, zároveň však zůstává panenská. Její panenství nemá nic společného s fyzickým stavem - je vyjádřením jejího vnitřního postoje. Nespokojuje se s rolí pouhého odrazu muže, ať už jde o otce, bratra, milence, manžela nebo syna. Je vnitřně sjednocená sama se sebou, dělá to, co dělá, nikoli z touhy, aby se líbila, získala nad druhými moc nebo si vydobyla lásku.

Anna pracuje v továrně na čokoládu na severu Anglie. Po úrazu přijde o práci a setkává se v nemocnici se svou bývalou učitelkou francouzštiny Claire. Ta ji přesvědčí, aby se vydala zkusit štěstí do Paříže a zprostředkuje Anně práci pomocnice v obchůdku proslaveného výrobce čokolády Thierryho Girarda, Claiřiny první lásky. Anna se zprvu cítí v bohémském velkoměstském prostředí cukrářů a umělců nesvá, díky nepředvídatelnému sledu okolností v sobě však záhy objevuje schopnosti, o kterých neměla ani tušení.

Audiokniha čerpá z osobní zkušenosti autorky, která několik let působila v paliativní péči. Setkání s lidmi, jimž perspektiva blízké smrti naléhavě otevřela palčivá osobní témata a možná trochu pozapomenuté hodnoty, proměnila i její vlastní život. Rozhovory s umírajícími naznačily několik hlavních směrů lítosti - kéž bych měl odvahu žít opravdu podle sebe, ne podle očekávání druhých, kéž bych tolik nepracoval, kéž bych měl odvahu vyjádřit své city, kéž bych si udržel vztahy se svými přáteli, kéž bych si dovolil být šťastnější.

Nina Redmondová je devětadvacetiletá knihomolka s hustými dlouhými hnědými vlasy, bledou pihatou pletí a neustálým plachým ruměncem ve tváři a právě dostala padáka! Jako introvertka to má v současném hlučném světě těžké a nikdo nechápe, že má ráda něco tak zbytečného, jako jsou knihy a že sní o tom, že si otevře knihkupectví. Knihám totiž rozumí a je v nich vážně dobrá. Proto její přátele překvapí, že se doopravdy rozhodne jít za svým snem koupit si dodávku a přeměnit ji na pojízdné knihkupectví. Jenže ona žije v Birminghamu a dodávka, která vyhovuje jejím nárokům je ve Skotsku.